já vím, jak blbě bývá ségře. Proto, když jí něco připravuju, jsem raději až na hranici lepkové paranoie, než jí mým výtvorem přivodit 14 dní utrpení. Ségra si ani nedovolí dát pusu našim holkám, když před tím třeba jedly sušenku. Její jídlo pečlivě balím, aby se na to nenaprášilo nebo bespadl drobek. Nádobí umývám i čisté znovu a utírám ho čistou utěrkou, utěrek používám spoustu, když mám podezření, že se dostala k lepku, beru novou... Asi přeháním, ale nedělám to tak často, aby mě to prudilo. Kdybych měla doma celiatika, asi bych raději přešla na bezlepkový provoz.