Přidat odpověď
jentakj,
situace můžou být dost různé. Exmanželova babička nám taky vždycky přispívala na cestu (obdobné částky jako uváděla Žžena), my to nejdřív nechtěli, ale raději jsme se naučili s úsměvem a poděkováním vzít, než vyvolávat nešťastné situace typu "babička nenápadně zastrčí vnukovi peníze do tašky / bundy a ještě se při tom všichni cítíme provinile". Představa, že by pravnouče vzala do cukrárny nebo někam ven, byla mimo, babička na vsi, kde bydlela, už nedokázala dojít dál než do 150 m vzdáleného obchodu, pohybovala se s chodítkem.
A můj otec dává už dlouho pro děti peníze "k příležitostem" - na začátku školního roku, o pololetí na kroužky, něco na prázdniny. Vnučky už jsou velké, takže ty prázdninové příspěvky dává přímo jim... On by jim i rád něco koupil, ale neví přesně co, když se o něco takového pokusil, vždycky šel tak na třikrát a mezitím telefonicky konzultoval, byl to pro něho dost stres.
Předchozí