Kudlo, lidé typu (nejen) Mirek to mají tak, že považují i svůj život v dospělosti za SPOJENÉ NÁDOBY s dospělými rodiči ve smyslu, že by měli mít podobnou životní úroveň. To jsou zažité archetypy o rodině, která je přece posvátná, rodičům je 90, dětem 7O a mají POSLOUCHAT, protože jsou RODINA! (maminka nechce abych jela k moři nebo měla třetí dítě...brrr)
Ono by se to až tak nedělo (nebo nebylo vidět), kdyby společnost nenastavila nízke platy, hypotéky versus vysoké nájemné a exekuce jako bonus.
Takže mnohým jde prakticky o život, nebo přinejmenším o život pod mostem.
A hlídání dětí? Na jedné straně je to, že Instituce vypustí naše děti na 9 týdnů do světa a zároveň jiná Instituce přidělí nám rodičům 4 týdny dovolené, z kteréhož část někomu ukrojí jako celozávodní v určitém termínu.
Nesložitým matematickým pochodem z toho plyne, že by to šlo skoro pokrýt, ale - musíme část léta trávit spolu, tak jak?
V neposlední řadě je zažité to, že babička UŽ nemá žádný VLASTNÍ život, tak co by nepohlídala vnoučátka? (i když musí v to svém životě ještě poslouchat své rodiče)