Lízo, jsou to sice dva extrémy, ale pro mě ta zásada nenárokovat (ještě tak očekávat, ale nárokovat ne), a vyčítat, když se to nepovede, platí pro celé spektrum mezi nimi. Ať už mladá rodina funguje samostatně nebo využívá notné pomoci prarodičů nebo cokoliv mezi tím, vždycky by to mělo být na bázi dobrovolné pomoci a jejího dobrovolného přijetí. Když není, je v rodině napětí, a zase ve všech možných případech - od stavu "prarodiče pomáhat nechtějí" po stav "prarodiče nám vnucují přílišnou pomoc".