to je pravda, já jsem u dědy a babičky vyrostla a jen díky nim jsem byla schopná přežít "péči" svých rodičů. Často teď nad tím přemýšlím a říkám si, jak já a brácha jsme se mohli narodit našim ... brácha si dělá srandu, že se vymykáme zákonům genetiky
ale beze srandy, dětem to asi moc nevadí, protože to neznají, otázka je, proč ti prarodiče o to nestojí ... můj otec říká, že když jsme si pořídili děti, ať se o ně staráme, ale zapomněl že já jsem byla u babičky pořád a oni měli svůj klid
je možná škaredé to napsat, ale moji rodiče a rodiče mého manžela jsou pro mě odstrašující příklad, jak to nedělat
jak ve vztahu k dětem, tak ve vztahu k budoucím vnoučatům