Ahoj,
Honza ještě s Toníkem a jedním chlapečkem chodili kolem kostela, protože se uvnitř nudili. Byla zrovna pouť, takže to celkově trvalo déle. Na pozemku u kostela je odložený z fary takový starý zemědělský stroj (obracečka sena, nebo kultivátor) a tam si hráli na auto. Honza tam nejspíš někde spadl a o ty železa si rozlomil holenní kost. Doktor manželovi řekl, že kdyby se to stalo dospělému, tak by měl otevřenou zlomeninu, ale u dítěte je to všechno ještě měkké a vazy to udržely v noze.
Už to zvládá docela dobře, ale ještě nedošlo na koupání v bazénku, protože bylo docela chladno. To ta naše žába asi nevydrží bez lístostivých slziček. Zítra má být teplo a já jsme chtěla bazének vyčistit a znovu napustit.

Mončako, v Nízkých Tatrách jsme byli s dětmi třikrát. Tradičně jsme dělali výlet na Chopok, protože tam jsme se přiblížili sedačkovou lanovkou. jednou jsme bydleli někde v Demänovské dolině, tak tam vedla lanovka pod vrchol a dělali tam novou velkou z té strany. Tam jsme také navštívili i ledovou jeskyni. Dvakrát jsme pak bydleli z druhé strany v Tále. Tam jsme se vyvezli jen do půlky kopce (dál lanovka nejede) a zbytek vyšlapali. Od parkoviště se dá jít i na Štefánikovu chatu a dál na Ďumbier. V Podbrezové bylo i fajn koupaliště, ale s Bešeňovou se to nedá srovnat. Jedině cena vstupného . My jsme tam dělali výlety tak okolo - kolem potoka na maliny, k lanovce jinou stranou, na vodopády apod., protože jsme měli kluky malinké a nějaké kulturní akce by je nebavily. Ale je tam nedaleko i skanzen liptovské vesnice. Teď ti nevím, jestli je to přímo Liptov nebo jak. Je to na cestě mezi Liptovským Mikulášem a Podbanským. Jednou za hnusného počasí jmse si udělali výlet z nízkých Tater do Vysokých do Štrby. Pleso se dá obejít pohodlnou procházkou i s kočárkem, svezli jsme se vláčkem. Taky se tam dají objevit i lanové stezky i pro děti v korunách stromů už od čtyř let. My jsme v nějakém větším městě navštívili informační centrum a tam jsme získali letíky a tipy. Jo a ještě jsme si vždycky udělali výlet čiernobalogskou úzkokolejkou parním vláčkem. Cesta trvala asi hodinu tam, pak malou mašinkou do Vydrového a tam je muzeum lesnitcví jako naučná stezka. Byli tam i živí divočáci, prohlídka staré myslivny.
No, určitě bych si vzpomněla na další a další podrobnosti. Hlavně to chce chytnout pěkné počasí.