Já slyšela dva názory - vůbec se neomezovat, jinak se tělo "rozmazlí" a člověk se musí hlídat už napořád. A na druhou stranu držet žlučníkovou dietu (doporučená doba se velmi lišila, od měsíce až do roka). Já měla 4 dny po operaci řízek a úplně v pohodě. Dnes jím všechno, smažené máme jen občas, většinou jím zdravě. Ale když zhřeším, nemusím se bát, nic mi to nedělá. Souhlasím i s tím, že záleží na psychice. Můj nejhorší záchvat před operací byl čistě nervový, řešila jsem několik dní jeden nepříjemný problém, blbě spala, skoro nejedla a kolika kterou to spustilo byla šílená. Je možné, že někomu tučné jídlo po operaci nevadí proto, že je žlučníkář, ale právě z toho strachu, že mu bude zle. Prostě bych se držela toho, že tělo si řekne. Vím o lidech, kteří se při představě nebo vůni určitého jídla cítí divně, jinak. A když si ho dají, trpí. Takže naslouchat svému tělu a dát na něj, případně z dříve zakázané potraviny zkusit kousek a když to bude v pohodě, příště zkusit víc. Nebo preventivně zapít pivem