Přidat odpověď
když si to představím za sebe, tak vím, že by mě to postupně asi zabilo. Opravdu. Nedokážu si představit, že bych se od druhého natolik "citově odpoutala", že bych dokázala žít natolik v pohodě vedle něj, anoiž by mě ten stav trápil. Myslíš, že až odezní ten prvotní otřes, že se dokážeš dívat ve společné domácnost, jak má další vztahy? Já jsem velmi emotivní, asio bych to nedokázala. A tvůj manžel by přijal dohodu a nedělal by naschvály, jakmile by sis někoho našla? A pro děti by mi to dlouhodobě asi přišlo jako horší model a zmatek, než kdyby rodiče žili každý zvlášt a vyscházeli nadstandard. Já ti rozumím, jak to zamýšlíš, ale pro mě by to nebylo udržitelné, postupně by mě to zničilo.
Předchozí