Děkuju vám za ty noční komentáře, máte v mnohém pravdu. Otevřelo mi to oči aspoň v tom, že bych měla řešit finance. Mně totiž tohle nepřipadá tak důležité, já jsem hrozně poraněná v emocionální rovině a motám se hlavně v tom. K penězům obecně mám ležérní přístup díky svému nastavení - jsem skromná, vím, co potřebujeme a nenechám se ovlivnit nabídkou trhu. Takže ani nemusím počítat a vycházíme dobře. Jezdím ojetým starým autem, věci používáme, dokud fungují, nevyměňujeme za nový model. Investuji do dětí - vedu je myšlenkově, rozvíjím, velmi čteme, ale taky jsme pohybově aktivní. Když vidím, jak už teď vyčnívají mezi vrstevníky (rozumem, přehledem, nastavením hodnot, chováním i jednáním), velmi mě to uspokojuje. A v tom mi byl parťákem i manžel, ten absolutní důraz na rozvoj vnímání a intelektu jsme měli společný, kde takového ještě najdu?
A s tím souvisí ta přehlíživost k finančním věcem, jsou prostě podřadné. Musím s tím ale nějak hnout, on to neudělá. Udělám to, co radí Tragika: nechám zúžit SJM, to se ale dělá přes soud - o jé, to bude konec dobrých vztahů s manželem. Zřejmě típne dobrovolný finanční tok. Děti do své péče žádat nemůžu jen tak, to je už součást rozvodového řízení. Ale tady opravdu nehrozí, že by je chtěl - kriticky přiznává, že na ten denodenní mumraj nemá.Kdybych chtěla střídavku, vzal by to jako pomstu z mé strany a útok na jeho svobodu.
Ano, začal si nový život, vrací se na začátek svého mládí - chce si zase odžit zamilování a neví, že to časem odejde, bude tam, kde byl. Ale to už řešit nebudu.
Jsem hrozně unavená. Makám za tři, držím děti, v práci mám díky svým schopnostem další půluvazek navíc, ale jsem ráda, že jsem tam potřeba. Chlap v domácnosti prostě chybí,svaly mi už vypovídají službu (zkoušely jste např. dávat kola na auto?), ale neustoupím, chci, aby děti měly hezký život a nás toto vzájemně velmi těší.
Manželova rodina, se kterou ve městě žijeme, nás totálně odvrhla, babička odmítla i hlídání dětí,ač mi předtím hodně pomáhala. No, našla jsem si studentku na hlídání a taky novou kamarádku, která má mé děti velmi ráda, takže vím, že to půjde i jinak. Neprosím, nevolám, nesnažím se o kontakt s rodinou. Já jsem přece nic neprovedla. Oni se připravují dobrovolně o kontakt s dětmi.
Jen zírám, za co všechno můžu a jaká je manžel de facto oběť. Milenku jim popřel, dluhy taky. Odluka u nás oficiálně probíhá proto, aby zjistil, jestli mě má moc, nebo málo rád. Komediant.Je mi moc smutno.