Tragiko, on by chtěl být s dětma víc, ale ten ob týden nám naordinoval po dobu odluky psycholog. Asi záměrně mu ty podmínky zhoršil, aby vyvolal separační stesk, protože manžel ví, že mu děti budu dávat hodně, i na základě rychlé domluvy. Teď mu trochu sklaplo, už po týdnu mi říkal, že se mu dětech stýská strašně. Taky jsem se naučila trvat na 48 hodinách - napřed měl tendence, když už neví, co s dětma, tak je "předčasně" vrátit domů. Tomu čelím častým cestováním, abych nevyměkla a fakt si je nevzala dřív. Oni totiž nemají kde být, toto je typické pro jeho jednání vždy - rychlé rozhodnutí bez promyšlení praktických věcí. Takže bývají u tchyně, nebo na chalupě. A to je teprve léto, kdy se dá být ještě hodně venku. Na nějaké výlety není.
Oba ovládáme několik světových jazyků, takže děti umí od nás V tomto ušetříme. Ale bydlíme tady, nevím, z čeho vyplynulo, že ne.