Margit ano, i tak ten stav můžeš popsat. Přesto trvám na tom, že to odluka je. Náš přední odborník na partnerské vztahy specializující se zejména na nevěry, autor knížky Nevěra pro podváděné a podvádějící, odluku definuje naprosto přesně. Samozřejmě, že preferuje po dobu odluky život obou manželů v samostatném bydlení, ale v nejkrajnějších případech akceptuje i bydlení u milenky/milence.
Smyslem celého rozestěhování není, aby konečně byl u té, kterou miluje, ale aby přestal lavírovat a definitivně se rozhodl při vědomí, že má doma ještě pootevřená vrátka. Vždyť co mu brání se rozejít s manželkou a žít s milenkou, kdyby skutečně přesně věděl, jak to chce? Právě to, že váhá. Proč je pro něj odluka akceptovatelná a rozchod se ženou ne? Proč hned nepodá žádost o rozvod on, když chce žít s milenkou? Protože prostě neví. A to je pro záchranu manželství mobilizační okamžik. Současně je to oddechový čas pro manželku - sama na sobě pociťuju, jak se pozvolna zbavuju té emoční závislosti, začínám uvažovat racionálněji. Zaky já se začínám rozhodovat. A s tím nevěrníci nepočítají - ne že by byli úplně blbí, ale v tom svém momentálním egocentrismu si to neuvědomí. Taky manželky můžou totiž zavřít dveře - a ejhle, karty se zamíchají jinak. Nevěrník odchází, chce to asi skončit, je v převaze - a manželka je v roli obránce vztahu. Stačí chvíle samoty a manželka si už není jistá, zda vztah tak vehementně bránit: vždyť ono to jde i bez něj. Jedná se tedy i o žádoucí restauraci sebevědomí, něco, co ženu do jisté míry změní a je možné, že začne tím muži i imponovat. Už to není ta prosící plačtivá chudinka. Proto se hovoří i o tom, že vztah po odluce začíná jinak - je nový, jiný, žena suverénnější.
A jestli si manžel v odluce uvědomí, že je mu fajn, že nás nepotřebuje, taky dobře - ani já nechci žít s člověkem, kterému na nás nezáleží. A jestli se mu bude natolik stýskat, že bude chtít zkusit na vztahu znovu zapracovat, šanci by měl dostat. Ovšem za úplně odlišných podmínek, teď bude v silnější pozici manželka. Nepřipadá mi to tak hloupé, opravdu si myslím, že partnerství je třeba opravovat, ne rezignovat na opravu, protože to bude bolet. A věřte mi, že to sakra bolí.