Neznám tvoje děti.

Ale třeba náš nejmladší je nejdivočejší ze všech a navíc tak trochu škodolibý záškodník, ještě mu není rok a půl. A taky to zmákl.
Jeho starší brácha má dysfázii, makáme na tom každý den, zlepšuje se - a přesto když se mu nedaří vyjádřit přesně to, co chce, navzteká se a začne se chovat sebedestruktivně, ječet, válet se, mlátit se do hlavy a podobně... a taky to zmákl.
Mladší holka se chce vyrovnat té starší, takže jde do všeho hlava nehlava a na nejstarší leze pomalu puberta. Je mi povahově hrozně podobná, což jí nutí k tomu, aby se mnou neustále o každý prd bojovala, kdo z koho - a taky jsme to zmákly.

Přijde mi, že lidi hrozně řeší děti, místo co by děti byly běžnou součástí života a rodiny a prostě se od mala začlenily a jely v rodinné lajně.