Šuplíku promiň, ale tomuhle nerozumím. Aniž bych to myslela jakkoliv urážlivě, napadá mě přirovnání ke psům. Máme psa, který s námi žije, všude chodí, čeká kde potřebuji a dělá všeobecné psí věci, venčí se během mých pochůzek a tak

Pak jsem hlídala psa cizího, z rodiny kde se ven chodí se psem, kam chce pes a kdy chce pes. Myslela jsem, že to ten týden nepřežiju, pes chodil pod auta, jinam než my a náš pes, nikde nechtěl čekat, hrůza. Asi tedy to, co popisuješ u svých dětí.

Ale věřím, že kdyby se jako štěňátka ti psi dostali do rodin opačně, zas by to bylo takové, náš by spolupracoval, jak je od mala zvyklý a ten druhý ne.

Nedovedu si představit, že by moje dítě jelo na odrážedle jinam, než jdu já.