a co jsi dělala, když jsi byla objednaná k doktorovi, vyšla jsi v klidu s předstihem, jedno dítě si sedlo do kaluže a bylo durch mokrý a druhý skákalo do silnice, nebo v amoku flákalo hlavou o dlaždice, protože jsi mu právě velmi klidně a asertivně vysvětlila, že půjdete támhle a ne kam chce on.... mě bez kočáru nezbývá, než je oba popadnout jak balíky na poště a se slzou v oku vzpomínat na těch několik sad náhradního oblečení, na který už sem bez kočáru neměla kapacitu, ale v kočáru je mám dole uložený. jdu 100...200...300.. atd metrů, řvoucí mě kope vzteky do zad, mokrý mě špiní od hora dolů a vzhledem k pozici, v jaký je, chytá amok už taky...