Přidat odpověď
No já nevím, nemá třeba Tutenstein dvě děti s dys poruchami?
Jinak já zpětně lituji toho, že jsem se nechala uchlácholit, až ve třech nás poslali na foniatrii a i tam mi dr říkal, že mu to připadá, že syn prostě nechce, nemá potřebu mluvit. Až následně logopedka mě navedla na cestu, jak se synem denně hodinu pracovat, aby se to trochu pohnulo. Trvalo další dva měsíce, než přidal slovo. Pak to bylo slovo týdně a já zoufale říkala manželovi, že jestli budu muset syna naučit všechna slova takhle po týdnech, tak to máme do smrti. A pak se to najednou rozjelo, učila jsem ho vždycky slova, která měla první slabiku stejnou, jako slovo, co už znal, tak nabyl jistotu a rozkecal se. Teď už jen ladíme výslovnost.
Do těch 3 let říkal máma, bába, táta, hau (pes), mau (kočka) a váva (vše ostatní).
Předchozí