pokud máš finanční zázemí a není nutný tvůj plat, radila bych zůstat žena v domácnosti a pátrat po tom pravém. Pokud ty prachy potřebujete, posílej životopisy na místa, co tě zaujala, pokud tě nevezmou jinam, jdi na původní místo a u práce dumej, rozhlížej se, bav se s lidmy, co jim chybí, za co by byli ochotni platit. A to, co se ti bude líbit, začni dělat.
Na řemeslo na uživení fakt prozatím zapomeň. Pokud nic rukodělného neovládáš, nebude to brzo vhodné k prodeji. Max. nějaká bižu z polotovarů, ale toho je všude mraky. Kdybys byla ten tvůrčí typ, dělala bys něco aspoň pro zábavu dávno. Já vlastně celý život něco kutám. Nikdy jsem si nehrála s hračkama, mě bavilo ty hračky si vyrábět, šít na panny pro ségru, tkát koberečky do pokojíčků, vyřezávat nábytek, vyšívat, háčkovat, vrtat, brousit... Znám dost lidí z Fleru i jiných řemeslníků a není to žádný med, na zbohatnutí už vůbec ne. Já jsem z toho dost frustrovaná, dělám doma, v poslední době je to finančně lepší, ale všichni mají pocit, že jsem žena v domácnosti. Kdybych byla v zaměstnání, nikomu ani nenapadne, že bych si měla tahat dvě děti do práce. Takhle je mám skoro celé prázdniny na krku, musím jim vařit, bavit je, soudit je... a v tom chaosu ještě v kuchyni a přilehlém okolí pracovat. Celé prázdniny nestíhám. Doma je bordel, zakázky mám ve skluzu, ještě mi bouřka vyvalila okno a napršelo mi do výrobků, takže je dost práce v háji. Když děcka onemocní, nemám žádné OČR, musím dělat s děckama v horečkách, s neštovicemi... Kdybych nebydlela v takové pr.eli, jdu okamžitě do práce. Ale jsem omezená i zdravotním stavem. Jezdit 40 km denně tam a zpět se s malýma děckama bez babiček nedá. A dělat doma s děckama za zadkem se taky dělat nedá. Svoje plány mám v několikaletém skluzu. Práce je už taky celkem nuda, jsem ráda, že přibylo zakázek, ale nemám absolutně čas na posun. Chtěla bych navrhovat a šít boty. Místo toho dělám prakticky řemeslnou sériovku. Nemůžu si říct, že na šití capáčků kašlu, že se dám teď na ty boty. Ty prachy potřebujeme. Abych se mohla pustit do navrhování, potřebovala bych minimálně 2 měsíce klid bez rozptylování jinou prací, ideálně aby i někdo pomohl s děckama, abych se do toho mohla pustit naplno. Bohužel. Takže boty už několik let odkládám na leden. Jsem zvědavá, jestli už naposled nebo kolikrát ještě?