Vařím spíš v sebeobraně, ale vývar nepovažuju za žádnou vyšší dívčí, dát věci do hrnce a nechat ho žít vlastním životem na mírném ohni celej den, jen jednou za dvě hodiny dolejt odpařenou vodu, pak zcedit, nepovažuju za vrchol kuchařských dovedností. V součtu to nesežere moc času, u té plotny nemusím stát.
Výhodu to má v tom, že z jednoho "vyvařování" získám hafo "dávek" pro polívku nebo základy na jiný jídla. Masoxu se nebojím, ale že bych synovi udělala nudlovou polívku (jedinej druh, co jí) tak, že hodím kostku bujonu do vroucí vody a k tomu nudle, tak na to jsem asi moc gurmán :)