Kambalo, já samozřejmě zakládám témata o tom, co mi na něm vadí. Je spousta věcí, které na něm obdivuju a mám ráda. A schopnost vydělávat to není, máme lehce nadprůměrný příjem, ale do práce musím chodit i já. Jinak je to normální chlap. Ani vyloženě špatný, ani vyloženě dobrý. Když kouknu kolem sebe, tak nic lepšího kolem sebe nevidím. A o tom to je. On není žádný patologický typ. Když nad ním stojím, tak udělá v domácnosti to, co chci. Jenže ho musím pokaždé znovu požádat a dát najevo, že to myslím vážně. Časově i energeticky mi přijde výhodnější to udělat sama. Žila jsem v rodině, kde mě buzerovali za každou kravinu, každý můj krok měl vlastní komentář. Vzala jsem si někoho, kdo nebuzeruje za nic. Všechno má na háku, všechno je v pohodě nevšimne si na mě téměř ničeho, neřeší beďar na nose, líbím se mu taková, jaká jsem, je to absolutní optimista s důvěrou ve vše, na co sáhneme. Prostě opak mých rodičů. Mě se s ním prvních pět let tak svobodně dýchalo, že to pořád stálo za to, druhých pět let mě srazila na kolena práce + péče o děti a domácnost. Třetí pětiletka je tak nějak celkově naprd.