Katko, taky jsem právě tak toužila...možná rodiče nevěděli, jak moc, nebo nepochopili...nebo jim to bylo tak nějak jedno .
Nebylo to okamžité vzplanutí a nějaký úlet, ale opravdová dlouhodobá touha, pro kterou bych bývala udělal hodně.
Trápila jsem se tou touhou po pejskovi několik let a určitě by se to dalo přirovnat k touze po dítěti v dospělosti (pokud by mi nebylo dopřáno jej mít).
On kdo tenhle vztah k psíkům nemá, asi nepochopí.

Ale jasně, pokud rodič nemá ke psovi vztah, má dítě smůlu ...zodpovědnost je přece jen na dospělém.