s tím stresem.. já nechci říct, že jsem úplně happy (nejsem magor), ale to, co se nám přihodilo, mělo, dle mého, zákonitý vývoj, po naprosté hrůze a bezmoci přišla nějaká naděje a vyrovnání, jsme dál..
a řekla bych, že jsem už léta nezažila tahle dobré léto, bavilo mě dítě, manžel se určitým způsobem postavil na nohy, chodili jsme se koupat, seděli jsme u ohně..žádných 4 dnů dovolené a do háku