Záleží, jaký je oddíl přímo u vás.
Měla jsem stejné pocity, jako ty. Navíc po revoluci mladší sestra začala do skautu chodit a já se tam jako 14letá byla podívat a právě mi to přišlo moc organizované. Zároveň jsem ale vyrostla v trampské rodině, chodila jsem do turistického oddílu a vůbec mám k přírodě blízko, takže jsem chtěla něco podobného pro děti. Jiný oddíl než skaut u nás také není. Takže jsem dlouho váhala. Nakonec začal starší syn do skautu chodit ve 4. třídě, protože tam chodili kamarádi a on tak chtěl chodit s nimi. Spolu s ním začal rovnou chodit i mladší prvňák. Oba chodí již 3 roky a jsou nadšení.Jsou v oddílu perfektní parta a je to skvělé třeba na tábor, že vím s kým tam bude.
Náš oddíl tedy víru naprosto neřeší, my sami jsme nevěřící. Na táboře žádné mše nemají.Věší vlajku, to jo. Mladší ani nemají kroje, jen trička. Na skautských závodech, kterých se zúčastnili (okresní a krajská kola), mše sice byla, ale dobrovolná, naši kluci o tom ani nevěděli, že tam něco takového bylo. Nejsme ani nijak komunitně zaměření, po rodičích se chce jen doprava dětí na tábor a zpět, jednou za rok uvítají pomoc při řezání dřeva na zimu do klubovny. Schůzky mají 1x týdně, cca jednou za 5-6 týdnů je víkendová výprava, jarní ani podzimní prázdniny nic, v létě 14denní tábor. Jsou sice rozděleni do družin (kluci a holky), ale všechny výpravy i tábor jsou společné, i schůzky mají ve stejném místě a ve stejnou dobu, takže rozdělení na kluky a holky tam není skoro znát. Na táboře se nerozdělují vůbec, naopak pro táborovou hru tvoří družstva smíšená (holky, kluci, mladší, starší). Takže o žádném selektování se nedá mluvit.
Fakt záleží na tom, jaký oddíl je u vás. Zajdi se podívat na schůzku a uvidíš, jaký z toho budeš mít pocit.