S manželem je těžké sportovat...i pro mě. On je výkonostní typ, který jede při sportu na maximum a děti to s ním nedávají, nestačí mu a on na ně byť v dobrém příliš tlačí. Třeba na kole ať pořádně máknou, na lodi ať se opřou do pádla a nešmrdlají to tam...dokáže je dokonale znechutit, i když sám má pocit, že se jim přizpůsobuje, čeká na ně, jen je malinko hecuje apod. Syn s ním byl párkrát na kole a moc už se mu do toho znovu nechce, ačkoli jízdu na kole miluje. Já jsme s mužem byla na kole dvakrát, vždycky mi ujel, čekal půlhodinu na kopci, a když jsem tam zcela vyřízená dofuněla, naskočil svěže na kolo a jelo se dál.

Plavecký trénink má ráno od 6 v centru Prahy s partou triatlonistů, kde se maká jak o život. V posilovně má individuální lekce s trenérem, kde maká jak o život. Když jede na kolo, maká jak o život. Prostě s ním to tak úplně nejde, potřebuje k sobě rovnocenného partnera.