Nějak tak. Nikdy by mě nebavilo trénovat něco, co mi nejde (a že mi nejde spousta pohybových věcí, vlastně skoro všechno) a to hůř v partě, protože bych se díky své neschopnosti cítila vyřazená. Nicméně docela závidím lidem, kteří to tak mají, určitě je to fajn, ale já bych se u jakéhokoliv (hlavně kolektivního) sportu prostě trápila. Pro mě je důležitější životní pohoda než se nutit do něčeho co mi není přirozené. Ale pěší turistiku po lesích mám ráda, abych nevypadala jako totální povaleč