Ahoj zdravím taky všechny. Rasal hlavně tebe ;)

Nějak poslední dobou net nestíhám, v práci na něj není vůbec čas a doma chuť ani síla. Je to nářez, po deseti letech zase chodit do práce, byť na zkrácený úvazek.

I já přeju našim velkým miminkům všechno nejlepší, říkám si, že to snad není ani pravda. Přijde mi, že přes prázdniny udělal Albert obrovský pokrok, najednou už je to málem předškolák, ve školce patří mezi ty starší, ukazuje mi koho tam mají nového, minulý týden mě volal, ať se jdu podívat "na naši novou Gábinku" ;) Občas potkáme některé děti ze školky na různých akcích u nás v městské části a to je pak halasně zdraví. Asi mu prospělo, že už tam nemá Anežku a může být konečně sám za sebe.

Ale abych ho jenom nechválila, někdy je to pěkný šídlo, strašně se pošťuchují s Bořkem, že by mě mohli čerti vzít, ale asi je to normální. Nedávno jsem na FB četla nějaké "moudro", že ať jsou děti jaké jsou, hlavně že jsou zdravé a že je to to, co se nám v životě nejvíc povedlo ;) Asi je to pravda, jenom to nezbabrat

Anežka je docela nadšená školačka i když i ona občas nechce dělat úkoly, ale v zásadě je to o dost lepší než u Bořka. Možná taky tím, že na to nemám tolik času.

Tak vás všechny zdravím a přeju hezký podzim.