Ahoj holky, jsou vás všechny moc pozdravit. Už je to moc dlouho, co jsem sem nepsala. Dost jsme toho prožily. Bohužel i nepříjemného..:( Haničce bude příští týden už 5. Pořád to vidím, jak se 3.10. narodila...:) Už je druhým rokem ve školce. Od letoška i se Simonkou. Dali jsme je do lesní školy.Jsou tam moc spokojené. Jen je to velká honíčka pro mne. Mají jen dopoledne školku a pak pro ne musíme jet. 24.1. se nám narodil chlapeček Kryštufek. Je to naše zlatíčko. Za odměnu jak říkáme. ....Měli jsme totiž velky nezdar, který mne hodně zasáhl.Chtěli jsme třetí miminko. Když byl Simonce rok otěhotněla jsem. Počali jsme jednovajčná dvojčátka- holčičky. Od 12. týdne začaly problémy. Byla jsem pozdě odeslaná na kvalifikované pracoviště do Hradce. Jezdili jsme tam co týden na kontroli, pokaždé jiné zpravy...jednou lepší pak horši. Jedna z holčiček neměla mozeček, podezření na rozštěp páteře...ještě byl mezi nimi trasfůzní syndrom. Druhá byla dle lékařů OK. V 19. týdnu jsem nastoupila do Hradce do nemocnice, kde mi měli udělat zákrok, kdy by nechali jen tu zdravou. Ta nemocná,by stejně zemřela. Jenže se ukázalo, že zákrok je tam ohrožující na životě pro mne, že mi doporučili těhu ukončit. Bolelo to moc. Dvojčátka se ale rozhodla sama. Obě mi v bříšku umřela. Takže POROD. Vyvolali mi ho, nacpali mne epidurálem a za 22 hodin byl konec. Měla jsem štěstí, že jsem rodila po třetí. Bylo to rychlé, vedle mne rodila paní tři dny. Doma jsem se zhroutila....
A pak po všech výsledcíc jsme se rozhodli, že třetí mimčo chceme a podařilo se hned. Těhu bylo úplně jiné než předchozí s holkama. Narodil se o týden dřív s váhou 4,02 a 52 cm opět v Nymburce. Do hodiny po příjezdu. První porod, při kterém jsem nekřičela ,ale zvládla vše prodýchat, poprvé jsme s mužem věděli, co od toho chceme. Poprvé nám miminko ze sálu neodnesli, ale měla jsem ho pořád u sebe. Holky jdou šťastné, že mají brášku. Hanička už moc pomáhá.
Ráda bych ještě jedno miminko, ale uvidíme. Věk na to mám dobrý. V únoru mi bude 30. Ale už mi občas hrabe :) všem moc držím palce. Myslím na vas. Rasal od tebe mám pořád světříky...holky je zbožnujou. Nejdříb ho nosila 3 roky hanička a teď už simonka. Potřebovala bych znovu takový pro Haninku, vůbec se ho nechtěla vzdát.

Ať máte stále tak šikovné děti, ať jsou zdravé, ať se daří vám a jste šťastné.
Chtěla jsem vás pozdravit. Občas nakukuju..

Janča, Hanička, Simonka a Kryštůfek.