Přidat odpověď
Federiko - moje děti se angličtinu naučily nejvíc samy - největší pokrok udělaly samy. Tím, že v tom jazyce dělaly to, co je baví - četly, dívaly se na filmy a videa podle jejich zájmu. Starší syn se takhle naučil i ruštinu.
Mladšího syna ve škole osm let angličtina spíš obcházela, byl otrávenej z učení slovíček a gramatiky a protože ho to nebavilo, stejně si to nepamatoval.
V deváté třídě zůstal v domácím vzdělávání, měl volnost, ale zároveň zodpovědnost, musel splnit osnovy, vždy v pololetí dělal zkoušky. A ve volném čase dělal jenom to, co ho baví a naučil se mnohem víc praktických věcí, než ve škole. Hlavně tu angličtinu.
Takže já vidím velký smysl v ponechání zodpovědnosti na dětech za to, co a jak se chtěj učit. Řízenou školní výuku nevidím jako efektivní.
Starší syn letos změnil gymnázium, přešel na distanční formu studia, aby měl čas věnovat se právě cizím jazykům, vybral si dva nové.
Ve Šteflově scioškole vidím budoucnost, co jsem Štefla poslouchala, tak asi chápu, jak to myslí a je mi to blízké.
Předchozí