Kdysi jsme, inspirováni knížkou Muž, který sázel stromy (u níž mě pak děsně zklamalo, že je to fikce), s bráchou nasbírali pytel kaštanů a podél silnic v okolí chalupy jsme je zatlačovali do země na horním kraji škarp (má se sázet asi 5 - 10 cm hluboko, pupkem dolů). Vzešla tak asi čtvrtina, hádám, část jich pak zmrzla (semenáče kaštanu jsou hodně citlivé na mráz), část uschla, část byla zničena sekáním škarp(blbě jsme odhadli místo), ale pár jich tam roste a je to pěkný
Kaštan hodně rychle ztrácí klíčivost, nesmí se skaldovat doma v suchu, nejklíčivější je v den sběru, nebo aspoň ho mít pak uskladněný venku na balkoně, aby nevysychal, a zasadit co nejdřív. Amatérská pomůcka strkat do země kaštany, které jsou takové ty nádherně lesklé hladké, na omak trochu"voskovité". Jak jim povrch zaschne, už se jim klíčivost snižuje.