mám teď už 15letého syna, který měl tytéž problémy, taktéž je chytrý, ale citově nevyrovnaný, depresivní, melancholik i agresivní.. Všichni si mysleli, že šikanuje, ale sám byl šikanován (tak to vyšetřila učitelka, já o ničem nevěděla).
V 8 letech jsme byli na pozorování na neurologii i kvůli tikům, kterých příčina se nikdy nevysvětlila, že jsou spíše psychického rázu. Byla tam i psychiatrička, ke které jsme šli i po vyšetření v nemocnici. Nakonec mi poradila, že mám syna chránit. Přenést na něj více zodpovědnosti, aby postupně vyzrál a získával sebevědomí, na druhou stanu jej chránit před bráškou, který ho taky zlobil, jako spolužáci, i před těmi spolužáky.
Byl to běh na hooodně dlouhou trať, ale povedlo se to. Možná až moc. Je introvert, stydlivý, velmi hodný, slušný.. nevím, co z něj takhle bude - chtěl být obchodníkem.. áááááá