U toho prvního proběhlo několik neúspěšných pokusů o zautistování, docela jsem se tomu divila, že mu Apla ty papíry nedala, protože mým laickým okem parametry aspergera naplňoval, a ať už to bylo jakkoliv, měl vážný problém v komunikaci a prožívání, který mu znemožňoval dobře fungovat mezi lidmi, a nikdo to s ním erudovaně neřešil.
To, co se tenkrát dělo, by se bylo dalo nejspíš bez většího problému zvládnout kdyby třída měla asistenta, který by s nimi trávil přestávky. Samozřejmě to nebylo možné a vyústilo to do příšerné situace, kdy rodiče ve třídě se dohodli a napsali "petici" na jejímž základě měl být kluk "demokraticky" odstraněn ze třídy.
NAkonec se to vyřešilo tak, že vedení tuhle třídu rozpustilo celou a rozdělilo mezi paralelky, kluka dali do třídy, kde měl kvůli tělocviku a tomu, že děti v ní byly proti němu vedené třídní, dost výkonných nepřátel, kteří si na něj počkali mimo území školy, zřídili ho na piliny a rodiče ho dali do jiné školy.
Druhý kluk byl taky bez diagnózy a podle mě ani žádnou patologii neměl. Byl v těžké situaci, kterou mu škola měla pomáhat zvládat a místo toho dělala pravý opak. Ten ale nebyl tak křehký a věřím, že ho to nezničilo.
Co je dneska s tím první, to radši nechci vědět.