Tohle jsem řešila já. Buď by mohly děti chodit do ZUŠ ve městě, kam jezdí do školy. Obešlo by se to bez mojí asistence. Ale za cenu, že ta ZUŠ by jim nevyhovovala a není vstřícná. Tak je holt jednou týdně dovezu do města vzdáleného 17 km ( spojení tam je špatné) a hod a půl na ně počkám.
Jako bonus beru ten, že se k nám ředitel chová velmi pěkně, vyšli mi vstříc v tom, že dětem sladili výuku na 1 den v týdnu. Syn, který studuje už II. stupeň má učitele, který hraje ve filharmonii a vidím jasné pokroky, kam syna vede.
Někdy člověk musí volit a zjišťovat poměr mezi vlastním nepohodlím a přínosem pro děti..