tak u nás jedeme do jiného města, takže nejdřív jdu s jedním "dítětem" do cukrárny ( on ho tam odvede, zatímco já zaparkuju a objednám v cukrárně kafata - připomínám, že syn je za 1,5 roku zletilej), pijeme kafe a kecáme o škole, brigádě,apod.,pak jde vyzvednout holku, (někdy jdeme mluvit s učitelkou). No potom začíná hodina jemu a my jdeme s holkou buď koukat do obchodu na hadry nebo se jdeme projít - minule jsme byly na hřbitově a holka posbírala všechny vázy shozené větrem na hrobech nebo si jedu koupit do vinotéky víno. Nepřipadá mi to promarněný čas
A co jsem k tomu zjistila navíc? že je pro mě 1,5 hod strávené s mým puberťákem a máme báječnou šanci si spolu popovídat o škole, kamarádech, dění světa,... aj. Jindy by se jen zavřel v pokoji a čuměl na letsplayery a podobný blbosti a na mě by sotva zabručel. Ale už i to domácí povídání se zlepšuje.