Carollyn, děkuju za Tvoje slova. Ona je to hodná paní a určitě to myslí dobře, ale opravdu si nedovedu představit, že by to takto mělo třeba od jara příštího roku pokračovat víkend co víkend. Já si myslím, že je hrozná škoda, že odmítá (po celý život) udržovat nějaké přátelství s lidmi z okolí,že by ji prospělo si zajít s někým na kávu, nedistancovat se tak od lidí které celý život potkává. Možná to zavinilo postižení dítěte, že se takto člověk uzavře, ale zrovna nyní si myslím, že by to změnit bylo na psychiku prospěšné. myslím, že třeba i pořízení toho pejska by bylo fajn proto, že by se měla zase o koho starat (o to méně by se soustředila na nás). Takže já vlastně opravdu souhlasím s holkama co tu psaly, že by bylo vhodné a dobré nechat tchýni prostor po smrti postiženého syna trávit čas s námi, ale od jara bych si přála se alespoň střídat ob víkendy. Jen nevím jak to říci, abych ji neranila a zachovali jsme dobré vztahy.