Emo,

já to chápu tak, že někdy Ti pomoct nemůže nebo nechce v tom smyslu, kterej by sis představovala Ty, protože tím, že Ti nedá to, co si přeješ, Ti dá později něco ještě lepšího nebo Tě k něčemu takovému/nějakému poznání přivede.

V podstatě když to dopadne dobře, tak se raduješ, že Tě Bůh vyslyšel, když ne, tak nepropadáš zoufalství, protože to byl jistě nějaký jeho vyšší záměr, který teď jen možná ještě nechápeš.

Z mého ateistického pohledu to znamená, že ať to dopadne jak chce, tak nepropadneš úplnému zoufalství, což je pozitivní bez ohledu na to, jestli to Bůh opravdu řídí nebo ne.