Myslím, že je možná normálnější pár dnů po porodu k dítěti nic moc extra necítit. Máme za sebou léta evoluce, kdy děti po porodu velice často umíraly, domorodé ženy v Africe snad dítěti ani nedávají hned jméno, docela dlouho s tím čekají. Kdyby tehdy ty ženský těhotenství prožívaly, jako ty maminečky dneska, co dítěti v břichu přehrávají Mozarta, kočárek kupují ve třetím měsíci těhotenství a fotky z ultrazvuku si lepí snad i nad postel, tak to v duševním zdraví nepřežijí. Já si uvědomila, že dítě vlastně miluji, až když mi ho odnesli na ozáření proti žloutence. To jsem brečela jak želva a hrozně se mi po něm stýskalo. Hned po porodu jsem lásku necítila, vnímala jsem akorát, že je mi hrozně blbě a o dítě moc nejevila zájem, to až když jsem ho dostala do péče.