Skákavko, mám to úúúplně stejně. Náboženství je pro mě pohádka, které lidé věří i v dospělosti (možná mě za to spousta věřících odsoudí), ale já skutečně věřím v osud, přírodní rovnováhu, přírodní zákony a nemám potřebu kvůli tomu vytvářet oltáře, nebo někde "prosit o slitování". Už vůbec ne imaginární postavu.-
Když je nejhůř, sednu na balkon a koukám do hvězd. Někde má každej jednu. Příroda to vždycky zařídí tak, aby bylo vyváženo na všech stranách stejně, i když to člověk sám kolikrát ani nevidí.-.... Možná je to ta samá teorie jako s bohem, ale jen nemám potřebu se přidat "do většiny", kteří, když nevědí, jak pojmenovát situaci, řeknou, že je to "boží přání". Prd. Je to síla mnohem větší vůle, než lidská fantazie.