Báro, syn poznámky za vyrušování nemá. Má je pouze za zapomenuté pomůcky (za pět zapomenutí, jedna poznámka - takže když se jeden den blbě podíval do rozvrhu a vzal si věci na jiný den, tak mu to hezky přibylo). Má teda jednu navíc, za podvod, protože jak si zapomněl sešit, tak psal do jiného - on teda tvrdí, že si toho nevšiml, to je podle mě tak 50/50.

Mně na tomhle systému právě nejvíc štve ten krok zpátky - k nesamostatnosti. Protože dokud ze zapomenutého sešitu pro něj vznikla práce navíc (tj. půjčit ho od spolužáka a dopsat doma, nebo i jen problém, že se nemá z čeho učit a pak dostane špatnou známku, kterou si pak bude muset opravovat) tak jsem s tím neměla problém - a víceméně to mohla nechat na něm. V okamžiku, kdy důsledkem "blbého" zapomenutého sešitu může být i dvojka z chování, která pak ovlivní jeho přijetí na SŠ, tak mě to nutí na něj mnohem víc dohlížet, ale dokonce mu i zapomenuté věci nosit do školy . Takže místo toho, aby to zvládal sám, tak si akorát zvykne, že na něj někdo dohlídne. Prostě mi to přijde dokonale kontraproduktivní.