"Pochybuju, ze nekdo "z nas" ti oamazaval o hubu, ze veris."
no, tak pochybovat můžeš, ale srážka s fanatickými všeobjímači, kterým narušíš jejich harmonii tím, že si troufneš věřit něčemu jinému, není nic veselého. ale jsem zvyklá

"Jezis je jedina cesta k bohu - no, kdyz my "pohani" v zadne bohy neverime, nehledame k nim ani zadnou cestu. Rikat nam to ani nemusis - co my s tim?"

No nemusíš s tím dělat nic.

"To je jako my o voze, ty o koze - takze jestlize mluvis o Jezisi a tve vire s lidmi, kteri to s tebou nesdileji, jak te zadupaji do zeme? "

mluvím o Ježíši s těmi, které zajímá má víra, ptají se, nebo např. zde diskutují. Zadupání se projevuje např. otevřeným nepřátelstvím, nadávkami, křikem apod., zažila jsem opravdu leccos - od lidí, kteří se zeptali, čemu věřím, já odpověděla a už to jelo.

"Dokazu si predstavit, ze za takove zadupani pokladas cokoli, co jsem tady napsala napr. ja - a pri tom mne je uplne mimo, v co veris a v co ne, mam zadjem o diskuzi a odpovedi na otazky - ktere ale nedostavam. Jsem tudiz nesnasenliva?"

Ne, to za zadupání nepovažuji. Nicméně nakolik máš zájem o diskusi a odpovědi, to neumím posoudit, těžko to poznat z psaného textu Trochu mám dojem, že čekáš na odpovědi určitého DRUHU a když dostaneš jiné, tak je za odpovědi nepovažuješ. Někdo to tu nazval chybějící "otevřeností" - ochota připustit i jiné způsoby vnímání než ty, na které je člověk navyklý. Ale opakuji - je to jen můj dojem, krátký psaný text je v tomto omezený.