Kalali, ole v běžném partnerství se právě setkávají lidi, kteří to mají jinak (ty jazyky), zkus si tu knížku přečíst, stojí to za to. I když - kdybych ji četla ve 20, ve 30ti, asi by mi taky nic moc neřekla...nevím...ale povědomí by mi snad zůstalo.
Většinou se nesetkávají dva objímací a muchlací typy, nebo lidi se stejnými "jazyky" -to jen při zamilovanosti ti lidi jakoby používají všechny ty prostředky najednou...pak se vyhraní zas k těm svým.
Ale neznamená to, že by ten druhý neměl vědět, že i když mu to není přirozené, že by nemohl druhého pohladit, obejmout a vzít za ruku, když ví, že mu to udělá radost.

To je právě ten velký omyl žen - aby muž dělal všechno přirozeně, protože jinak to "neplatí"...to by musel být anděl. A právě ta snaha druhého by se měla taky počítat.

A že někdy snaha prvního nestačí? Ale tojo...jsem nepsala, že je to tak vždycky. Ale stojí za to to vyzkoušet.
protože prostě všude něco je, nemá cenu zahazovat něco jen tak pro něco jiného, protože tam zas budou jiné věci, které nebudou celé 100%. Taky se rozchází víc druhomanželství, než těch prvo...a spousta lidí vzpomíná na toho 1. partnera s tím, že odcházet neměli...

Já jsem pro opravdu rozbitého (pokud to stojí a předtím stálo ze to)...a pak, když to nejde, tak to až teprve zahodit.