Pokud by byl partner celkově ochrnutý, nevím, jestli bych vydržela, asi bych přešla na autoerotiku. V ostatních případech jsou i jiné možnosti sexuálního vyžití, než pohlavní styk. Na pohlavním styku bych netrvala, ale vzdát se sexu navždy asi nelze. Jo, jasně, když má někdo vážnou nemoc a léčí se, nebude mít asi na sex náladu a já bych to chápala (a asi taky neměla moc choutek). Ale až by byl z nejhoršího venku, očekávala bych, že se mi bude po této stránce věnovat tak, jak to bude možné. Kdyby nechtěl, brala bych to jako velký nedostatek vztahu a já bych tento vztah nenazvala hezkým ani šťastným. Takže pokud by setrvale ignoroval moje požadavky na náhradní sexuální praktiky, našla bych si někoho, kdo by mě měl opravdu rád. Nebo bych radši byla sama než s takovým sobcem.