co se týká pomalýho tempa - klinická psycholožka i ppp mi vysvětlili, že tempo je osobnostní charakteristika a nemá to nic společnýho s inteligencí ani se zvládnutím učiva a školních povinností, že tudíž není možný děcko trestat za pmalý tempo horší známkou. Prakticky se to ovšem děje. A protože mám jedno takový děcko doma, tak moje zkušensot je ta, že pomalý děcko o svým problému ví, ono ví, že to nestihne, ví už na začátku písemky, že to nezvládne, takže se snaží dlěat rychle, zmatkuje, nedává púozor, není v pohodě a pokazí všechno.
U nás zabralo až jedno zajímavý řešení, který vymyslkela kupodivu učitelka a ppp schválila a mysím, že to není běžný řešení - syn ví, že nemusí mít poslední příklad a nebo že může mít času kolik potřebuje. Tím se uklidnil a známky se z trojek a čtverek dostaly na jedničky - jenže vysvětlit učitelům, že má všechno blbě proto, že nestíhá je nadlidský úkol, učitel je schopný pochopit, že nestihne poslední příkald, ale jak je možný, že má blbě všechno? to přece s tempem nesouvisí...
tak dalece totiž většina učitelů nemyslí, aby hledala i osychiku v potížích děcka třeba s matematikou.
A druhý podobný příklad s jiným synem - je hyperaktivní (pro potřeby školy je tak vedený, i bez diagnózy), prostě jak známo, potřebuje na práci víc času, prootže nestíhá kvůli nepozornosti, navíc se rychle unaví a tím klesá tempo. A přesto, že to učitelka ví, syn má většinou špatně nebo nemá vůbec poslední a předposldní příklad, nikdo to nebere vážně a dostává dvojky. Stejně tak učitelka ví, že jeho nepozornost má vlviv na sluchováý vnímání, který má horší, i podle ppp, zprávu z ppp škola má, přesto syn píše diktát na příkaldy v matematice, i když je jasný, že nestihne ani zachytit zadání, nezapamatuje si ho, potřebuje ho mít napsaný.
Zatím to zvládá kupodivu dost dobře halvně proto, že se dokáže na tu chvilku soustředit maximálně, jenže o to horší je to potom, kdy ořijde uvolnění, a učitelka se ohromně diví, že je děcko v hodině nepozrný a o přestávce běhá a blbne. Jenže škola nemá jak řešit pohyb děcek o přestávce, takže ideální děcko je takový, který o přestávce sedí v lavici a ani se nehne

jak se to dá řešit? v běžné škole podotýkám, prootže alternativní možnost nemám