Yuki,

ale jak už tu někdo zmiňoval, je pomalost a pomalost. Pokud má dítě pomalé osobní tempo, je to jiné, než když je pomalé třeba jen v jednom předmětu. Tam je to pak spíš známka toho nezvládání učiva. Na prvním stupni tohle lze dost snadno odlišit, protože učitel/ka vidí dítě pracovat v různých předmětech, na tom druhém stupni může člověk posuzovat většinou jen v rámci toho svého předmětu. A bohužel, aby se nad každým žákem druhého stupně, který nestíhá, sedělo a řešilo, jak je na tom s tempem v jednotlivých předmětech, přičemž sezení musí vyvolat buď rodič s upozorněním, že dítě je pomalé celkově, nebo ten pedagog, který si pomalejšího tempa všimne, to je dost nereálné a vyžadovalo by to asi hodně zapálené osoby. Ne jednu, celý sbor .

Jinak já nechávám čas na práci víceméně neomezený, tedy do té míry, než i u posledního nedohlédnu, že má hotovo, případně hodnotím jen to, co stihnou. Ostatní mají mezitím poměrně širokou nabídku jiných činností. Případně svěřím žáčka asistentce a s ostatními pokračuji v práci. Oni pak individuálně doženou, protože práce jeden na jednoho je rychlejší, než moje jeden na 25.