díky té prvotní lenosti teď už tu matiku nenávidí

Slupko, bez ohedu na chybu ,kterou Monty udělala (a ono je takových rodičů víc a učitelů taky, ta matika je fakt v tomto ohledu pozadu) tak za lenost děcko naprosto přirozeně maskuje něco, co mu nejde - někdo nerad maluje, prootže mu to nejde, jiný nerad pčítá, prootže mu to nejde, běžný děcko s průměrnou inteligencí zvládne násobilku v pohodě (mám doma taky) a nemá u toho řeči, že to nejde a nebaví ho to, tpo má naopak dcko ,tkerý je zmatený z toho, že si uvědomuje, že je chytrý, že dokáže myslet, že umí všechno a najednou je zmatený z toho, že nedokáže zvládnout něco, co jeho mnohem hloupější spolužáci zvládají s přehledem, samozřejmě jsou naštvaní, ne na sebe ale na matiku a rodiče nenapadne, že je problém v dyskalkulii, ale vidí problém v lenosti děcka, snaží se dávat mu příkaldy navíc, to děcko otráví ještě víc, prootže má dělat víc toho, co mu nejde a co stejně neovlivní a tak ho to nebaví o to víc, rodiče rezignují, děcko taky a tepreve pak má klid - já jsem si tím se synem prošla taky, jen s tím, že už mám nějakou zkušensot s dys a taky s ppp, tak jsem to začala řešit, jinak bych to taky neřešila, brala bych to jako lenost chytrýho děcka, ale tak to opravdu není