Ležela ve hrobě příšera,
zubama cvakala do šera,
„já tu nebudu, já vocaď pudu“,
zařvala příšera do šera.

Z hrobu se vynořil první hnát,
„já tu nebudu déle spát,
máte tu zimu, dostanu rýmu“,
zařvala příšera do šera.

Z hrobu se vynořil druhej hnát,
„já tu nebudu déle spát,
jsou tady červi, jdou mi na nervy“,
zařvala příšera do šera.

Z hrobu se vynořil třetí hnát,
já tu nebudu déle spát,
"máte tu špínu, nám v uchu hlínu“
zařvala příšera do šera.

A tu se stala ta hrozná věc
z hrobu se vynořil kostlivec,
„já tady budu spát, je tady kamarád“
zařvala příšera do šera.