Jde to dělat tak, že se modlíš pořád to samé a čteš po malých kusech jedno jiné to samé, ale dost velké na to, aby trvalo přijatelně dlouho, než přijdeš znova na to samé místo. Nemusíš to inovovat, když TO má pořád dost silnou kostru, aby to uneslo, jak století běží.
Je to trochu náročnější na "spotřebitele". Resp. přesněji řečeno tenhle systém generuje část obecenstva fungujícího totálně povrchně, aniž by mělo nejmenší náhled. Zbytek je unešen a nemůže se nabažit.
Ono třeba když říkáš různé mantry a takové věci, tak ty se taky týdně neinovují.
Kázání je podle mě mistrovská disciplina a i v naší nábožensky velevlažné společnosti je pořád ještě neporovnatelně víc fungujících kostelů, než inspirujících kazatelů. Není divu, řekla bych. Za starých časů to bylo trochu jinak. Kdo neměl z čeho, vždycky se mohl opřít o bytelnou mocenskou berlu. Teď má místo jí spíš jen tak pružinku na gumičce. Málo na každou neděli znova.