Tak jsme zpátky doma. Rosí absolutně nadšená, Eveli noha OK. Moc příjemní lidi, co nás pozvali. Dneska je díkůvzdání. Byli jsme pozvání na úžasny oběd a na poslední chvíli museli odřeknout. Tak jsme se těšili. My dospělí máme od rána žaludeční potíže. I ten tatínek, co byl s nama. Děti naštěstí nikdo nic. Řeknu vám, je to zážitek volat do misy s batoletem koukajicim se do vnitř. Naštěstí Eveli pochopila, že je to s nama vážný a o ty dva prcky se celý den stará sama. Občas není nad to, mít schopného pubose, když se mu chce...

Co vy? Už máte první snih?