Taky jsem byla uvězněna.
Vloni jsem měla čerstvě po rozchodu s manželem, takže depka, samota, bez chlapa... Starší syn byl u něj a mladší zůstal u mě. Byl den před Silvestrem. Večer jsme se dívali se synkem na pohádky a já jsem si odskočila na balkon na doutníček. Synek seděl u TV, pohoda. Najednou vstal, došel k balkonu, zavřel a vrátil se k TV. Vůbec jsem to nepochopila, protože jednak na kliku ještě o pár dní dříve nedosáhl a pak ten náhlý popud zavřít. No tak mi bylo jasné, že to neotevře (prstíky to jde jen dolů) a navíc nerozumí. Tak jsem si zavolala hasiče. Říkám paní, v pohodě, ošlete klidně jen policajty s kleštěmi, zavolám kamaráda, ten má klíče, jen je třeba přestřihnout bezpečnostní řetěz. Paní na dispečinku moc milá a kontrol stavu dítěte:
"co dělá dítě?"
"sedí metr ode mě před televizí, má nohu přes nohu a čumí"
Tak před barákem zastvila policie, já se propadám studem za zdí balkonu. Ale říkám si, dobrý, hlavně, že nedojeli hasiči a nebo policajti se sirénami a nebude show pro sousedy.
Pak přijelo ještě jedno policejní auto se sirénami, vyskákali tři další policajti, za nimi hasiči s majáky v plné polní a jako bonus hulákající hasičsk cisterna. Začali chystat žebřík a tak jsem musela sebrat odvahu a začít vyjednávat, že opravdu není potřeba žebřík, že stačí přestřihnout kleštěmi řetízek u dveří a prý: "když vy byste měla být u otevírání bytu osobně"
tak jsem zahulákala, že děkuji, ale jako fakt asi ani ne. Tak těch devět chlapů (z toho pět ohromných hasičů v plném oděvu s přilbou v ruce - a kleštěmi) plus kamarád vrazilo do bytu a slyším jen "dítě zajištěno" a smích.
synek si za celou dobu ničeho nevšimnul a stále koukal na telku.
Ale dámy, tolik chlapisek jsem o Silvestru doma ještě nikdy neměla a na tu lavinu testosteronu budu vzpomínat i na starý kolena 😍