Tak já mám doma dysfatika, v březnu mu bude 7. má ale velmi lehkou formu a navíc třeba logopedka a psycholožka shodně tvrdí, že je to jen dyslálie, foniatrie trvá na dysfázii v lehké formě. Každopádně začal mluvit ve 4, v té době byl už půl roku v normální školce (ale učitelky se mu moc a moc věnovali, skvěle ho zapojili a na pomáhali mu všechny děti), loni měl odklad, ale bylo to takové na hraně, kdyby nebyli třídy ve škole tak plné, mohl jít, já i učitelky ve školce jsem se shodli na tom, že pro něj bude lepší počkat a to hlavně kvůli grafomotorice, ta je opravdu hrozná, tedy byla, teď je podstatně lepší.
dneska se domluví relativně dobře, slovní zásoba je velká, jen je to takové patlavé, takže musí cvičit logopedii...ale teď udělal velký skok a ve školce se začíná dost nudit...
My ho ale loni přihlásili na měsíc do školky při foniatrické klinice a letos tam byl v přípravce také měsíc a to mu tedy pomohlo strašně moc, v té přípravce je jen 5 dětí a skvěle s nimi pracují. Je přihlášený ještě na měsíc na jaře.

Celkově bych řekla, že to je hodně skokové, ty pokroky, dlouho to vypadá že nic, a pak najednou se to hrne, pak zase dlouho nic...a zase to přijde. Umí slova, která ani envím kde vzal, ale každopádně každé písmeno, které neumí je docela velká dřína....já byla šťastná, že vyšetření na neurologii a foniatrii dopadla co se mozku a sluchu týče dobře, teď je to holt o pilování řeči a velké trpělivosti, je víc náladový, když mu něco nejde, okamžitě oheň na střeše....