Mám 7,5 letého syna s lehčí expresívní dysfázií, ve 3,5 letech začal teprve spojovat dvě slova - máma ham apod...používal asi 40 výrazů, z toho hlavně citoslovce, zvuky zvířat apod...ve 3 letech jsme se byli poprvé poradit na logopedii, od 3,5 jsme pravidelně chodili na logo do SPC, od 4,5 nastoupil do speciální školky, v níž právě působilo to SPC, takže už to tam znal...dělal tam hodně velké pokroky, první velký skok kolem 5 let (to už mu pomalu začínali rozumět i cizí lidé), pak kolem 6....nakonec šel do školy bez odkladu v 6,5, ale našli jsme mu malou logopedickou třídu (má trochu problém s větším kolektivem), kde jich je jenom 8 ve třídě, asistenta nemá, jedou podle běžného vzdělávacího plánu...zatím se v učení nevyskytnul žádný problém, počty mu šly vždycky dobře, se čtením taky problém nenastal žádný, teď na začátku druhé už čte docela plynule a hlavně ví, co čte...se psaním taky žádný problém, mají klasické psací písmo a tvary si pamatoval hned, akorát to není až tak úhledné, ale to spíš proto, že on to chce mít všechno rychle a trochu to fláká...když se snaží, tak umí psát i krasopisně, naštěstí mají dobrou paní učitelku, která nebazíruje na krasopisu, ale stačí jí, že to po nich přečte....angličtinu zatím nemají, je tam až od 3.třídy, tak uvidíme, jak to půjde dál....Zatím vypadá všechno dobře, ale on má tu dysfázii jen lehkou a brzy se s ním intenzivně pracovalo, tak jsme se z toho vyhrabali docela rychle a snadno, každý takové štěstí nemá....