Monty,
ano, jak jsem psala, možnosti jsou minimálně tyto dvě, jedna z nich je zůstat.

I v mém manželství by to možná časem bylo lepší, to už nezjistím. Těžké by to bylo pořád, jeden ze synů má aspergera a věčně je s ním něco k řešení, to ex nezvládal.

Důležité je, co by bylo se mnou za ty roky, než by děti odrostly. Myslím, že bych byla trvale na práškách nebo že bych začala chlastat. Jako osobnost bych byla zničená.