Obecně řečeno vůbec nic, ale jsme křesťané a děti vychováváme oba dva ve víře. Potěšilo by mě, kdy byla stejně vychovávána oběma rodiči i naše vnoučata, pokud nějaká budeme mít. Bylo pro mě hodně zásadní, aby byl i můj muž věřící, abychom v tomhle ohledu viděli věci stejně. Byla bych moc ráda, kdyby naše děti i v dospělosti věřili, a kdyby věřili i jejich partneři, a byli v tomto kompatibilní, tak by mě to těšilo také. Je to jedno s druhým, nicméně je mi jasné, že je to jen jejich věc, jejich život, a kdo ví, jak to všechno jednou bude. Takže ačkoliv na ateismu nic špatného není, v rámci nějakého mého osobního směřování bych za křesťana byla ráda.